Druhá studijní cesta do Norska

Prevence jako jeden ze základních pilířů národní strategie práce s lidmi ohroženými návykovým chováním
Číslo projektu: NF-CZ11-BFB-1-071-2017

Iniciativa se zabývala přístupem institucí a jednotlivých odborníků k dětem a mládeži pocházejících z rodin ohrožených návykovými látkami., s prací s rodinami i jenotlivými dospělými. Navštívili jsme nestátní neziskovou organizaci Tyrili a společnost RIO, obě dvě vzájemně spolupracují v oblasti léčby závislostí. Studijní cesty se zúčastnilo 7 českých expertů a 3 norští experti. Jednalo se o krátkodobou iniciativu, celodenní akci dne 7. a 8. 9.2017, která doplňuje již ukončený projekt CZ11/MGS/070 a rozšiřuje tak bilaterární spolupráci nad rámec schváleného projektu.

 

Číst dále ↓

Cílem iniciativy bylo zmapovat způsob práce s cílovou skupinou, s možnostmi prevence návykového chování, včasného podchycení hrozby a možnými formami komunikace s těmito osobami a s jejich rodinami ve dvou odlišných kulturách. Výstupem je komparace obou systémů s možností přenosu zkušeností do praxe odborných pracovníků a institucí, kteří s dětmi a jejich rodinami pracují. V rámci iniciativy byly uskutečněny činnosti vedoucí k navázání a dalšímu posilování bilaterálních vztahů v oblasti realizace níže uvedeného projektu, který se zabýval uceleným působením terapií při odstranění či snížení handicapu dětí v jejich dalším životě.
Návštěvou v Norsku nás provázel manažer organizace RIO, pan Kenneth Arctander Johansenem, který s námi vedl aktivní komunikaci již před samotnou iniciativou. Ta položila základ k tomu, abychom mohli pozitivně ovlivnit práci s rodinami dětí nejen partnerských organizací, převzít norské příklady dobré praxe, získat relevantní informace a zkušeností z praxe v oblasti práce s dětmi pocházejících z rodin ohrožených závislostmi.

 

Zpráva z pracovní cesty do Norska

7.9.2017 návštěva organizace Tyrili
8.9.2017 návštěva organizace RIO a PRINDSEN

Zpráva z pracovní cesty do Norska Oslo 6.9. – 8. 9. 2017

 

7.9.2017 návštěva organizace Tyrili

 

První naše pracovní setkání proběhlo v komunitě Tyrili. Nadace Tyrili jako nezisková nevládní organizace provozuje v metrem dostupné okrajové čtvrti „dům příležitostí“ pro silně drogově závislé ve věku od 18 let. Organizace realizuje v této i jiných budovách 7 léčebných a 2 vězeňské programy. Její zaměření na dobrovolné hledání vlastní cesty každého klienta s důrazem na smysluplné začleňování do společnosti spolu s kvalitním obsazením odborníky a výzkumným programem dělá z tohoto zařízení místo, kam přicházejí bývalí pacienti (klienti, žáci) jiných léčebných zařízení. V přátelském a empatickém prostředí za spolupráce terapeutů, lékaře, psychologa, učitele, profesního a volnočasového poradce má klient možnost opravdu nalézt svou cestu Jedná se o komunitní pobytové zařízení pro klienty se závislostním chováním. Celý koncept je rozdělen do tří fází, od zmapování stavu klienta a společenských a rodinných vazeb a detoxifikace, přes léčbu, odstraňování závislosti a fyzických, psychických a sociálních problémů, až po počátky vlastního bydlení, nové práce, vzdělávání, trávení volného času a normalizaci sociálních vazeb. Návazně na popsané tři základní fáze lze využívat možnosti „ambulantního“ docházení, kdy „bývalý“ klient standartně pracuje či studuje, či v případě sejití z cesty absolvovat některé fáze hledání cesty znovu. Předpobytová příprava – půlroční. Samotný pobyt v komunitě – první tři měsíce bez možnosti ze zařízení odcházet, pak již s plnou sociální integrací (délka pobytu je přibližně devět měsíců). Poslední fází je následná péče. Klienti, nazývaní zde žáci, se zde učí základním sociálním dovednostem, ale také praktickým činnostem. Jsou zde řemeslné dílny, kde se učí řemeslu (takže nikoliv „pouze“ pracovní terapie, ale upotřebitelné dovednosti), žáci se zde starají o chod zařízení (úklid, vaření atd.) atd. Zařízení je určeno pro dospělé, a protože je zde komunita poměrně velká, je pouze mužská. Díky podstatně vyššímu počtu klientů mužského pohlaví byl poměr mužů a žen velmi nevyvážený a přinášel problémy. Organizace samotná má i další zařízení, které je smíšené, s menším počtem klientů. První, co návštěvníka zaujme, je samotná budova zařízení. Jedná se o bývalou továrnu, která je kompletně zrekonstruovaná v industriálním stylu. Milovník industriální architektury se zde zamiluje na první pohled. S tím následuje otázka – jak je to s financováním provozu a rekonstrukce?

 

Číst dále ↓

Tyrili je nezisková organizace. Financování neziskových organizací v Norsku je na první pohled podobně složité, jako u nás. I když i ten první pohled je příznivější než u nás. Neziskové organizace získávají čtyřleté granty, které jsou spjaty i s licencí na dané služby. Jsou to jakési veřejné soutěže – tendry. Financování je pak vícezdrojové. Zdravotnictví, municipality a další subjekty. Už samotné čtyři roky jsou pro naše neziskovky, které absolvují vícezdrojová dotační řízení každý rok, snem. To ale není vše. V okamžiku, kdy získá organizace jméno, tedy etabluje se v oboru a její společenský přínos je dostatečný, je zde možnost vyjednat si zvláštní podmínky například pouze s obcí, nebo s jedním ze čtyř celků v rámci zdravotního systému. Tyto dohody jsou pak víceleté anebo i na dobu neurčitou. Nezisková organizace je pak z hlediska financování obdobou příspěvkové organizace u nás. Tohle už je pro naše neziskovky totální scify. Tímto způsobem je financovaná i Tyrili. Ono je poměrně rozumné a hospodárné, když už donátor zaplatí drahou rekonstrukci objektu, zajistit i další provoz, a ne za rok riskovat, že vynaložené peníze přijdou vniveč, protože nebude na provoz atd.

Atmosféra v zařízení je přátelská, a přitom je patrné, že zde vládnou pevná pravidla. Každý žák má vytvořený individuální plán, ke každému je přistupováno individuálně, ale s důrazem na život v širším sociálním celku. Jak komunity, tak rodiny, atd. Pobyt je dobrovolný, protože bez individuální motivace léčba nemá smysl. V zařízení samotném je přítomný lékař – v zařízení je i detoxifikační část – zdravotní sestra, psycholog, sociální pracovníci a další odborný personál. Návštěvu jsme zakončili společnou besedou v komunitě, mohli jsme diskutovat se zaměstnanci a žáky samotnými. Návštěva byla opravdu velmi inspirativní a přínosná.

 

Pátek 8. 9. 2017

 

Hledání cesty pomoci drogově závislým v Norsku (NNO RIO). Druhý pracovní den byl z jedné části věnován právě problematice financování. Nezisková organizace RIO jako člen největších norských, evropských a světových zastřešujících organizací se podílí na vytváření a ověřování strategií a koncepcí prevence závislostí, pomoci drogově závislým a zmírňování následků drogové závislosti. S regionálními politiky se podílí na přípravě a realizaci 4 až 8letých plánů a realizuje se svými 15 zaměstnanci a 40 – 70 dobrovolníky jednotlivé akční plány.

Nízkoprahové centrum ve středu Osla je ukázkou realizace jednoho z akčních plánů. Poskytuje hamidační služby v jejich komplexnosti s patřičným vybavením a personálním zajištěním, od jednotky 1. pomoci s lékařem, „záchytkou“ na 1 – 3 dny, aplikační místností, výměnou jehel oproti použitým vč. dezinfekčního balíčku, mobilní stanicí apod.) Příkladem hodným následování je úzká spolupráce s radnicí, policií a neziskovými organizacemi, která je koordinována na každotýdenních pondělních schůzkách. Taktéž toto zařízení poskytuje pomoc a služby pro osoby od 18 let. Péče a pomoc osobám do 18ti let je poskytována službou na ochranu dětí.

Jak již bylo řešeno, v Norsku je také vícezdrojové financování, ale s možností individuálních plánů pro potřebná zařízení. Co opět můžeme Norům jen závidět je komunikace mezi jednotlivými subjekty, které jsou na celém procesu zúčastněné. Byrokratický systém v ČR prakticky neumožňuje smysluplnou víceúrovňovou komunikaci. Ta je naopak v Norsku zcela zásadní. A tak pracovníci nízkoprahového centra, které jsme navštívili, mají každý týden porady se zástupci města, policie atd. a jednotlivé subjekty tak mohou koordinovat své činnosti a záměry a všichni mají přehled o tom, co se v jednotlivých částech systému děje a mohou tak jít společnou cestou. Větší organizace mají své mediační pracovníky, kteří komunikují na politické úrovni, vysvětlují politikům záměry a cíle a podávají informace o dění. Právě díky tomuto způsobu fungování, které je celé norské společnosti vlastní, se podařilo za šest let v Oslu vybudovat nízkoprahovou síť, která co v rozsahu působení i nabízených služeb, tu naši, budovanou již přes dvacet let, předběhla o několik mil. Zařízení, které jsme navštívili, disponuje mimo služeb na které jsme zvyklí i u nás, službami typu krizové ubytování, mobilní ambulance (pracovníci dojíždí na zavolání za klienty, pomáhají jim v nesnázích atd.), aplikační místností, lékařskou ambulancí včetně odborného zabezpečení atd. O materiálním zázemí ani nemá smysl hovořit. Při tom vše je budované velmi racionálně tak, aby bylo přínosné nejen společensky ale i ekonomicky.

Zajímavá pak byla i diskuse o tzv. Child Welfare Services. Jejich supervizorem je Ministry of Children and Equality. Ačkoliv tyto služby podléhají jednotlivým municipalitám a mohou zde existovat malé odlišnosti v přístupu, tak obecně lze říci, že v Norsku jsou jasně definována práva dítěte ve společnosti a způsob péče o něj. Přes tyto nařízení nejede vlak. Každý asi zaznamenal kauzu dětí odebraných českým rodičům. Kolega s Osla k tomu poznamenal. „Naprosto rozumím, proč se středoevropská společnost dívá na náš systém kriticky. Norové s ním však problém nemají. Pouto krve je u vás na prvním místě, my jsme historicky založeni spíše komunitně. Zájmy dítěte jsou nejpřednější. Je to zkrátka jiný přístup. Nicméně i on v současné době podléhá odborné a veřejné diskusi.“ Zajímavé bude, co se v tomto ohledu změní po volbách, které v době psaní těchto řádků, v Norsku probíhají. Po té mediální smršti, co se u nás strhla, bylo hodně zajímavé slyšet tato slova přímo od zdroje.

Musíme konstatovat, že nám Norský přístup přišel velmi blízký. Sociální smyšlení není založené na emocích, ale na tradici a racionálních argumentech. Norové nepřemýšlí černobíle. Ani od jednoho kolegy jsem neslyšeli – takhle je to nejlepší, tohle je správné, tenhle systém je lepší než jiný atd. Jejich přístup je o hledání cesty, společné cesty. I proto je daleko flexibilnější než ten náš.

Závěr:

Návštěva norských organizací byla velmi inspirativní a na vysoké úrovni jak z hlediska organizačního, tak i z hlediska získaných informací z přímého kontaktu se zástupci i klienty organizací poskytující služby v oblasti adiktologie. Výjezd zahrnoval jak rovinu osvětovou, tak i vzdělávací, informační a poznávací. Osobní kontakt s lidmi pracujícími v oboru je nadmíru přínosný. Sdílená praxe přináší podporu v úsilí a práci v podobných záměrech v ČR. Zástupci organizací byli velmi vstřícní, podělili se s námi o velké množství informací a zkušeností. Důležitými prvky v oblasti koordinace protidrogové politiky sehrávají NNO ve spolupráci se zástupci jednotlivých oblastí a komunitní spolupráci s politickými představiteli a představiteli jednotlivých oblastí v Norsku. Aktivity zdola jsou konzultovány na různých úrovních tak, aby byly opravdu co nejblíže k možnostem řešení závislostí a co nejblíže možnosti a realizaci možností pomoci ohroženým závislostí a závislým. Péče je věnována nejen klientům, ale i rodinám a podpoře začleňování do společnosti.

Na norském systému oceňujeme tyto dílčí přístupy:
– Snaha o dekriminalizaci závislých – pravidelné schůzky se zástupci oblastí, regionu – podpora činnosti zdola – zpětná vazba – zájem Ministerstva zdravotnictví i dalších politických představitelů . velmi kvalitně vybavená zařízení – podnětné a příjemné prostředí, čisté, hodné následování – vytvořené kvalitní a příjemné prostředí vytváří podněty u klientů (vybavení, přístup k jednotlivcům) – lidský přístup, přátelský a přitom přísný – vzdělaný a příjemný personál v zařízení – zapojování klientů do činnosti – všude čisto a designově velmi promyšlené prostředí působící podnětně – předcházení úmrtnosti – předcházení předávkování – perfektně vypracovaný systém – systém spolupráce se zainteresovanými a zodpovědnými lidmi – povinné pitvy v případě úmrtí na předávkování nebo na užívání drog – z vědeckého lékařského hlediska velmi dobré pro podporu zdraví a předcházení závislostem – informovanost, vzdělanost, podpora – vše na základě důvěry a rovnosti – zařízení Trili (zařízení pro klienty na min. 6 měsíců s možností kontaktu s okolím – důvěra) – všechny roviny léčby závislostí – RIO – komunikace s vládou – zařízení pro výměnu inj. stříkaček, aplikační místnost, lůžková část (max. 3 dny), mobilní ambulance, telefonická podpora, kontaktní místo pro závislé – vždy lékař, kontaktní osoby, sestry, sociální pracovníci – profesionální přístup Při studijní cestě do Norska jsme měli možnost vidět ucelený systém adiktologické péče, který je úzce propojen se zdravotnickou péčí a sociálním systémem. Domnívám se, že v ČR je tato služba na srovnatelné úrovni (nízkoprahová centra, ambulantní péče, péče ve zdravotnickém zařízení, následná léčba, terapeutické komunity). Bylo by dobré zjistit, zda je tato péče dostupná, zrovna tak jako v Norsku, 24 hodin a na jednom místě. Jediné, co zřejmě nebude srovnatelné, je finanční ohodnocení pracovníků v těchto centrech a chuť těch správných odborníků (politiků) se touto oblastí více zajímat. Asi bude těžké to prosazovat, česká společnost k tomu ještě nevyzrála, když se zmíníme, že budeme pomáhat postiženým, popř. alkoholikům, tak je to ochotná společnost tolerovat. U „feťáků“ si tím nejsme jisti. Tlak na jejich znovuzařazení do společnosti vychází zhora, nikoliv zdola od jednotlivých rodin, škol a municipalit, jako je tomu v Norsku. Přesto pomoc pro zdárný vývoj rodin i celé společnosti spatřujeme jako velice potřebnou a účinnou, jak nás o tom přesvědčily příklady z Norska.

 

Program II. studijní cesty do Norska

Schedule of appointments in Oslo

07.09.2017

Tyrili:
10.00-12.30

  • Project introduction
  • Tyrili org. introduction (slide presentation)

12.30 – 14.00

  • lunch with project partners and indtitution clients

14.00 – 17.00

  • institution inspection
  • dexotication room visit
  • protecting housing place- visit

08.09.2017

RIO:
10.00 – 12.00

  • meeting with communication manager Kenneth Arctander
  • project introduction
  • rio – presentation
  • discussion – social, health and education system – legislative framework – creation of conditions for the work of institutions, funding of non-profit and state organizations in the area of social and health care
  • negotiation of topic for setting up future collaboration and detail participation in project

12.00 -13.00 lunch
PRINDSEN – mottakssenter, center of drug addiction
14.00- 16.00

  • institution inspection
  • injection room visit
  • discussion on access and care for children and adolescents coming from families at risk of addiction to legal and illegal drugs
  • expression therapy as a form of communication – examples of good practice from both countries

Fotografie ze studijní cesty do Norska

Fotogalerii si můžete prohlédnout ZDE